Zelené francouzské pláně

Asonance

1:Tak jakpak se Amáš, Willy, Dpříteli Hmmůj,
Edovolíš, jen si sednu do Dstínu na hrob Etvůj.
AHorkým letním sluncem jsem DrozpáleHmná,
Echodím celý den a jsem DunaveAná.
Podle náhrobku vidím - slavils Hmosmnáct let,
když jsi v Ezbytečné válce oApustil tenhle Esvět.
ADoufám, že zemřel jsi Hmčistý a hned,
že jsi Enestřílel první, když Dpřišel rozkaz Avpřed.
R:Hrály Epíšťaly k tomu, nesli Dtě zpátky Adomů
Hmzazněly salvy, když tě Espouštěli Aníž.
A když Dkněz dělal kříž nad tvým Etělem,
začly Ddudy zvolna Hmhrát tesknou EAseň.
2:Zanechal jsi tu dívku nebo snad ženu svou,
vzpomínky v jejím srdci nikdy nevyblednou,
i když zemřel jsi dávno, před mnoha lety,
v jejích očích jsi zůstal osmnáctiletý.
Nebo jsi pouhý cizinec beze jména
v dlouhém seznamu padlých, jehož připomíná
zažloutlá fotka chlapce s hnědýma očima,
která nikoho dávno už nezajímá.
R:Hrály píšťaly...
3:Na francouzských pláních vlčí máky kvetou,
barvy ze strání svítí pestrou paletou,
horký letní vítr začal od moře vát,
žádné pušky a plyn, žádný ostnatý drát.
Jenom tisíce křížů tady v písku stojí
a svým tichým hlasem k oblakům žalují,
že z touhy člověka vládnout vzešlo utrpení,
že zničil a proklel celá pokolení.
R:Hrály píšťaly...
+ A když Dkněz dělal kříž nad tvým Etělem,
začly {D__Edudy zvolna Hmhrát tesknou EAseň...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:28.19+00:00
Výsledky hledání: